Ty neopustíš

I kdybych měl jít, přes údolí, a se smrtí se prát.

Jen láska Tvá mi zahání strach.

A když přijímám, to co bolí, co mě nutí to vzdát,

Vím, že ve Tvých očích nejsem jen prach.

Tak zlému se ubráním, když ke mně se Bůh sklání.

A když se Pane skláníš, tak proč bych se měl bát?

Tak proč bych se měl bát?

Ó, ne, ty neopustíš, ať vánek je či před bouří,

Ó, ne, ty neopustíš, když přijde čas, co mě pokoří,

Ó, ne, ty neopustíš. Vím, že ty nikdy neopustíš.

Už vidím ohně jas, který hoří, v srdcích vytrvalých

Můžu snad od Tebe někdy chtít víc

Vždyť přijde jednou čas, který zboří hradby, co mi brání:

vidět jasně to, co chceš mi teď říct.

Tak zlému se ubráním, když ke mně se Bůh sklání.

A když se Pane skláníš, tak proč bych se měl bát?

Tak proč bych se měl bát?

Ó, ne, ty neopustíš, ať vánek je či před bouří,

Ó, ne, ty neopustíš, když přijde čas, co mě pokoří,

Ó, ne, ty neopustíš. Vím, že ty nikdy neopustíš.

Coda: Už vidím ohně jas, který hoří, v srdcích vytrvalých.

Vždyť přijde jednou čas, který zboří hradby co mi brání:

Víc Tě Pane chválit… Víc Tě Pane chválit….

Ref: Ó, ne, ty neopustíš…